Představte si, že se díváte na obraz. Myslíte si, že je krásný... dokonce emotivní. Osoba vedle vás? Pokrčí rameny. "Jsou to jen náhodné barvy na plátně."
Kdo má pravdu?
Nyní si představte, že píšete esej a zároveň vyjadřujete svůj upřímný názor. Učitel vám na okraj napíše, "Buďte objektivnější."
Ale nebyl jsi jen upřímný? Není to... cenné? Nebo jestli objektivita vždycky zvítězí, když jde o subjektivní vs. objektivní?
Žijeme ve světě, kde na sebe neustále narážejí fakta a pocity. Říká se nám, že máme myslet objektivně, ale vyjadřovat se subjektivně.
Jsme chváleni za "opravdovost", ale zároveň varováni, abychom nenechali emoce zastřít náš úsudek.
Tím však vše končí. V příštích několika minutách vám co nejjednodušeji vysvětlím rozdíly mezi subjektivním a objektivním přístupem, a to na jasných příkladech, srozumitelných scénářích a bez žargonu.
Co znamená "subjektivní"?
Jakékoli tvrzení, které je ovlivněno vaším osobním vkusem, názory nebo pocity, je subjektivní. Jinými slovy, můžete jej také nazvat osobním pohledem nebo POV (úhlem pohledu) jedné osoby.
Taková tvrzení se nezakládají na faktech a nelze je prokázat. Vezměme si například tuto větu:
"Čokoládová zmrzlina je lepší než vanilková."
Už nikdy se nemusíte obávat, že umělá inteligence rozpozná vaše texty. Undetectable AI Může vám pomoci:
- Zpřístupněte psaní s asistencí umělé inteligence podobný člověku.
- Bypass všechny hlavní nástroje pro detekci umělé inteligence jediným kliknutím.
- Použijte AI bezpečně a sebevědomě ve škole a v práci.
To je subjektivní pohled. Zatímco někdo může dát přednost čokoládové zmrzlině, jiní si raději skočí pro kopeček vanilkové zmrzliny.
Subjektivní věty tvoříte tehdy, když dovolíte, aby vaše názory, vnímání, předsudky nebo pocity formovaly vaše myšlenky na dané téma.
Proto se subjektivita může u jednotlivých lidí lišit.
Co znamená "objektivní"?
Objektivní je opakem subjektivního. Co to znamená? Objektivní tvrzení nejsou ovlivněna vašimi osobními pocity nebo názory a jsou prezentována neutrálním způsobem.
Tato tvrzení jsou univerzální, zakotvená ve faktech a lze je ověřit. Nejsou tedy nestranná ani zaujatá.
Například,
"Slunce vychází na východě."
"Základní varianta iPhonu 16 váží 170 gramů."
"Na Zemi je sedm kontinentů."
Všechna výše uvedená tvrzení jsou objektivní. Proč? Protože to, co k nim cítíte, je nezmění. A nezáleží na tom, kde na Zemi se nacházíte, budou platit.
V běžných rozhovorech obvykle nepoužíváme objektivní věty. Objektivita je naopak cennější při psaní formálních textů, jako jsou výzkumné práce, zprávy, dokumenty nebo cokoli jiného, co vyžaduje objektivní informace.
Rozdíl je jednoduše ve zdroji informací, a to i v případě subjektivní a objektivní péče.
Rychlá srovnávací tabulka
I když jste již znali výše uvedené základní definice subjektivního a objektivního pojmu, je někdy složité je od sebe odlišit.
Tato srovnávací tabulka objektivních a subjektivních údajů však pomůže rozdíly dále objasnit:
| Aspekt | Subjektivní | Cíl |
| Definice | Na základě osobních názorů, pocitů nebo zkušeností. | Na základě pozorovatelných skutečností, důkazů nebo měřitelných údajů. |
| Příroda | Osobní a emocionální | Neutrální a nestranný |
| Zdroj: | Vychází z pohledu jednotlivce | Existuje nezávisle na osobních názorech |
| Příklady | "Ty šaty jsou ošklivé.""Tuhle písničku miluju." | "Šaty jsou červené.""Písnička trvá 3 minuty." |
| Ověřitelnost | Nelze prokázat, zda je pravdivý, nebo nepravdivý | Lze testovat, měřit nebo prokázat |
| Běžné použití | Umění, literatura, recenze a osobní rozhovory | Věda, žurnalistika, právní zprávy a akademické psaní |
| Tón | Expresivní, emotivní, názorově vyhraněný | Věcné, logické, založené na důkazech |
| Pod vlivem | Přesvědčení, preference a kulturní zázemí | Data, pozorování, empirické výsledky |
| Pravdivostní hodnota | Různé u jednotlivých osob | Stejné bez ohledu na to, kdo pozoruje |
Kdy používat subjektivní a objektivní jazyk
Schopnost oddělit objektivní údaje od subjektivních informací může být užitečná více než jedním způsobem.
Může vám pomoci lépe se rozhodovat a zlepšit vaše komunikační dovednosti.
Jakmile se však seznámíte s rozdíly mezi nimi, musíte se také naučit, kdy který z nich použít.
Lze subjektivní informace využít v oborech, jako je medicína, právo a věda? Rozhodně ne. Tato odvětví se opírají o faktické a prokazatelné údaje.
Zapojení vašeho vnímání zde váš případ jen rozbije, místo aby ho podpořilo.
Dosažení objektivity? To se snadněji řekne, než udělá.
Všichni pocházíme z různých prostředí a máme různé zkušenosti a může být náročné nenechat své zkušenosti ovlivnit výsledek naší práce.
Například učitelé mají své žáky hodnotit objektivně. Známky, které žáci dostávají, musí být odrazem jejich individuálního výkonu, nikoliv osobních pocitů učitele.
Pokud však některý žák v minulosti vyrušoval nebo pokud je jiný žák vždy zdvořilý a ochotný, může být pro učitele obtížné nenechat se těmito dojmy ovlivnit.
I když si to učitel neuvědomuje, může známkovat štědřeji nebo přísněji na základě chování místo kvality práce.
Proto mnoho škol podporuje slepé hodnocení nebo používá rubriky, které pomáhají omezit zaujatost a udržet hodnocení co nejspravedlivější.
Subjektivní perspektivy jsou více podporovány v terapii, umění a literatuře. V těchto oborech se od jednotlivců očekává, že budou brát v úvahu své emoce a zkušenosti.
Pokud například píšete recenzi na film nebo se vyjadřujete k chuti jídla, vaše slova budou přirozeně subjektivní.
Můžete říct něco jako: "Film se mi líbil" nebo "Jídlo bylo na mě příliš ostré".
To nejsou fakta. Jsou to vaše myšlenky a emoce. Subjektivní jazyk funguje nejlépe, když se chcete vyjádřit, vyprávět příběh nebo navázat kontakt s ostatními na osobní úrovni.
Subjektiv a objektiv v gramatice
Rozlišování mezi objektivními a subjektivními údaji je složité proto, že obě přídavná jména se běžně používají v anglickém jazyce.
Přestože se jedná o přesná antonyma, je snadné jejich význam zaměnit.
Nejjednodušší způsob, jak v anglické gramatice rozpoznat subjektivní větu, je hledat názor.
Podívejte se například na tyto dvě věty:
Avengers: Endgame vydělal v celosvětových pokladnách přibližně $2,798 miliardy, což z něj udělalo druhý nejvýdělečnější film všech dob.
Avengers: Endgame vydělal v celosvětových pokladnách $2,798 miliardy dolarů jen kvůli marvelovskému humbuku.
Obě věty zmiňují ověřitelnou skutečnost. Jsou však podle gramatických pravidel obě objektivní? Ne, pouze první z nich je.
Druhá věta je subjektivní, protože obsahuje osobní názor na kvalitu a úspěch filmu. Zda byl film "dobrý", nebo jen úspěšný díky "humbuku", je na individuální interpretaci.
Objektivní se používá jako přídavné jméno, když chceme popsat faktické věci bez přidání našich osobních pocitů.
Někdy používáme objektivní také jako příslovce, tj. objektivně. Děje se tak tehdy, když potřebujeme popsat děj neovlivněný osobními názory.
U slova "subjektivní" je tomu naopak. Používáme ho tehdy, když je faktická povaha tvrzení sporná a je nám dovoleno mít osobní interpretaci.
Subjektivní vs. objektivní psaní a myšlení
Psaní nebo myšlení probíhá dvěma různými způsoby, tj. objektivně a subjektivně.
Abychom se mohli jasně vyjádřit, je nezbytné pochopit rozdíl mezi těmito dvěma typy, který si, jak věřím, už docela dobře uvědomujete.
Píšete a přemýšlíte subjektivně, když zohledňujete své osobní pocity, názory a zkušenosti.
Začněte třeba slovy: "Takhle to vidím já."
Když píšete subjektivně, sdělujete, čemu věříte, jak se cítíte nebo jak vás něco ovlivnilo.
Napíšete-li například: "Miluji deštivé dny, protože mě uklidňují," je to subjektivní. Pro vás je to pravda, ale ne nutně pro každého.
Tento druh jazyka je velmi častý v osobních blozích, názorových článcích, recenzích, denících nebo dokonce v běžných rozhovorech.
Pomáhá nám navázat emocionální kontakt a ukázat naši osobnost, ale nezapomeňte, že subjektivní myšlenky jsou osobní pravdy, nikoli fakta.
Na druhou stranu objektivní psaní a myšlení je takové, kdy se soustředíte na fakta, nikoli na pocity.
Když uvažujete objektivně, snažíte se na situaci pohlížet spravedlivě, aniž byste se nechali ovlivnit osobními názory.
Například tvrzení "Déšť padá, když vodní pára ve vzduchu kondenzuje a ztěžkne natolik, že dopadne na zem" je objektivní.
Je založena na vědeckých faktech a nezahrnuje to, co si o tom myslíte.
Objektivní psaní se používá ve zpravodajských článcích, akademických textech, výzkumných zprávách a odborných dokumentech.
To neznamená, že jeden typ myšlení a psaní je důležitější než druhý. Jsou stejně významné.
Slouží jen k jiným účelům. Pokud píšete osobní příběh nebo se snažíte někoho přesvědčit, subjektivní jazyk vám pomůže znít opravdověji a důvěryhodněji.
Pokud však něco vysvětlujete nebo podáváte informace, je objektivní jazyk lepší volbou.
Často se v nejlepších textech používá obojího po troškách. Fakta informují, zatímco postřehy zaujmou.
Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout
Jak jsem již uvedl výše, záměna subjektivního a objektivního je poměrně častá, i když znáte jejich rozdíly.
Zde jsou některé chyby, kterých se lidé často dopouštějí:
Zaměňování názorů za fakta
Osobní názor často považujeme za fakt. To, že vám něco připadá pravdivé, ještě neznamená, že je to objektivně pravda pro všechny.
Váš nejlepší přítel může sebevědomě říct: "Tohle je nejlepší film všech dob," a vy mu možná uvěříte. Ale pamatujte, že je to stále subjektivní, protože toto tvrzení vychází z osobního vkusu, nikoli z univerzální pravdy.
V písemném projevu nebo v rozhovoru, kde jsou fakta nezbytná, může míchání osobních názorů bez uvedení, že jde o názory, lidi zmást nebo oslabit váš argument.
Může to také vyvolat dojem, že jste zaujatí.
Vždy používejte fráze jako "Podle mého názoru", "Domnívám se" nebo "Mnoho lidí si myslí, že...", když sdělujete něco subjektivního.
To ukazuje, že chápete, že jde o váš pohled na věc, nikoli o prokázaný fakt.
Pokud máte pocit, že některé vaše věty znějí subjektivně, i když by neměly, nejjednodušší opravou je zeptat se nezjistitelné umělé inteligence. Nástroj pro chat s umělou inteligencí podle potřeby větu přeformulovat.
Zapomínáme, že jazyk může znít zaujatě
Někdy chtějí být lidé objektivní, ale slova, která volí, prozrazují jejich osobní zaujatost, aniž by si to uvědomovali.
Například věta "Nakonec uznal svou chybu" namísto "Uvedl, že se mýlil" může znít jako maličkost, ale první verze přidává hodnocení, což ji činí subjektivní.
Podívejte se pozorně na výběr slov. Zeptejte se sami sebe: "Zní tato věta, jako bych soudil, nebo jen popisoval?
Pokud si s tím nevíte rady sami, můžete použít funkci Undetectable AI. Zeptejte se nástroje AI.
Je to záchrana pro pomoc se školními projekty. Můžete s ním mluvit stejně jako s kamarádem nebo mentorem a pomocí něj napravit všechny takové chyby.
Zajímá vás náš detektor umělé inteligence a humanizér? Vyzkoušejte je ve widgetu níže!
Často kladené otázky o subjektivním a objektivním
Může být něco zároveň subjektivní i objektivní?
Ano, něco může mít subjektivní i objektivní prvky.
Záleží na tom, jak informace podáváte, protože někdy mohou být i objektivní pravdy vnímány subjektivně.
Například: "Film má 120 minut (objektivní), ale zdálo se mi to příliš pomalé (subjektivní).”
Je zpravodajství vždy objektivní?
I když by v ideálním případě měly být zprávy objektivní, někdy mohou být subjektivní.
K subjektivitě mohou přispět faktory, jako je pohled reportéra nebo volba jazyka.
Co jsou to subjektivní a objektivní zájmena?
Podmětová zájmena (nazývaná také předmětová zájmena) vystupují jako podmět věty - vykonávají činnost.
Objektivní zájmena (nazývaná také předmětová zájmena) fungují jako předmět slovesa nebo předložky - jsou příjemci děje.
Subjektivní zájmena:
Já, ty, on, ona, ono, my, oni
Objektivní zájmena:
já, ty, on, ona, ono, my, oni
Závěr
Pochopení subjektivního a objektivního hodnocení vám může pomoci uspět ve studijním i profesním životě.
Možná si myslíte, že o nic nejde, dokud nepřijdete o důležité body za použití špatného formuláře.
Pamatujte, že prevence je vždy lepší než léčba.
Až příště nebudete schopni rozlišit mezi subjektivním a objektivním, zkuste si nechat pomoci užitečnými nástroji na adrese Nezjistitelná AI.