Typy poezie: Kompletní průvodce

Pokud se vám při slově "poezie" vybaví mrtví chlápci s brky nebo nucené rýmy o narcisech, zastavte se. Potřebujeme restart.

Poezie je jednou z nejuniverzálnějších uměleckých forem, která mění své podoby a je všudypřítomná - v rapových verších, smutečních denících, milostných dopisech i politických protestech. 

Ještě více fascinující je, kolik druhů poezie existuje.

Z různých kultur světa je známo více než 150 různých typů básní.

A v tomto článku si povíme o nejběžnějších typech básnických forem a jak můžete skutečně napsat báseň na základě těchto renomovaných struktur.

---

Klíčový závěrs

• Poezie je způsob, jak vyjádřit emoce, myšlenky nebo zážitky v té nejsyrovější, nejzáměrnější podobě, ať už se rýmuje, nebo ne.

• Existuje mnoho druhů poezie, například sonet, haiku, limerik, volný styl, volný verš, óda, ghazal, elegie atd.,.

• Různé typy poezie se hodí k různým náladám a sdělením a formu si nevybíráte náhodně. Typ odpovídá tónu a pocitu, který se snažíte básní vyjádřit.

---

Co je to poezie?

Poezie je ve své podstatě jen zhuštěná pravda ve filozofickém slova smyslu.

Stane se to, když někdo vezme pocit, okamžik nebo myšlenku, rozdělí je na jejich podstatu a podá je způsobem, který vás jemně nebo jinak zasáhne do břicha.

Přes hlavu? Vysvětlím vám to.

Když se díváte na západ slunce a cítíte v hrudi hořkosladký, krásný, možná trochu smutný pocit, mohli byste ho popsat slovy: "Obloha vypadala hezky." Jistě, to je technicky přesné.

Ale kdyby někdo řekl: "Nebe se zbarvilo do fialova, jak slunce krvácelo za kopci," pocítíte to těžce.

Některé básně se rýmují, jiné ne.

To, co dělá báseň básní, je záměr, kde každá pauza, každý obraz, každý zvuk má svůj účel.

Ke čtení nebo psaní poezie nepotřebujete titul. Nemusíte ji také "chápat" v nějakém akademickém smyslu. Když vás to zasáhne, tak vás to zasáhne.

To ovšem neznamená, že každá rytmická věta je poezie nebo že ji každý umí přirozeně.

Stejně jako v jiných uměleckých oborech vyžaduje psaní slušné poezie čas, trpělivost a spoustu cviku. 

Typy poezie s příklady

Existuje mnoho různých druhů poezie. Podívejme se na ty nejběžnější: 

1. Sonet

Často se stává, že při pomyšlení na poezii lidem naskočí v hlavě Shakespeare, který blábolí o "tvé lásce", "růžích" a podobně. A ano, to je sonet.

A sonet je báseň o 14 řádcích tradičně se píše v jambickém pentametru (což znamená, že každý řádek má 10 slabik, v nichž se střídají přízvučné a nepřízvučné údery, jako když tluče srdce: da-DUM da-DUM da-DUM da-DUM da-DUM). Skládá se z:

• 3 čtyřverší (tj. tři čtyřřádkové strofy)
• 1 dvojverší (dvouřádkový mikrofon na konci)

Shakespearova "Mám tě přirovnat k letnímu dni?" je klasickým příkladem sonetu. 

2. Haiku

Haiku je velmi krátká báseň o pouhých třech řádcích a 17 slabikách uspořádaných ve tvaru 5/7/5. Haiku vzniklo v Japonsku v roce 1600 a původně se týkalo přírody a sezónních změn.

Moderní haiku se však týkají všeho od zlomeného srdce až po kocovinu.

Zde je příklad haiku od Matsuo Bashō:

Starý tichý rybník

Žába skočí do rybníka-

Splash! Opět ticho.

Geniální je zde kontrast. Náhlý zvuk v tichu, chvilkové narušení, díky němuž ještě více pocítíte ticho uvnitř poezie.

3. Volné verše

Volný verš je poezie, která odhazuje tradiční formy. Nedrží se žádných rýmových schémat ani přísných pravidel. délky strof.

Místo toho se pohybuje tak, jak se pohybují skutečné myšlenky a pocity: v útržcích, ve spěchu, v pauzách, v náhlých zvratech.

Volný verš dává básníkům možnost nechat obsah diktovat tvar. Například Walt Whitman. Často se mu připisuje zásluha o popularizaci volného verše v anglické poezii. V "Písni o sobě" začíná slovy:

Oslavuji se a zpívám si

A to, co předpokládám, budete předpokládat i vy

Neboť každý atom patří ke mně stejně jako dobro k vám.

Všimněte si, že v básni není žádný rým ani pevné metrum. To neznamená, že volný verš je jen próza s přerušením řádků. To rozhodně není. Každá pauza, každý náhlý posun nebo pokles či ozvěna v básni je záměrná.

4. Prázdný verš

Slepý verš, navzdory podobně znějícímu názvu, není nic podobného volnému verši. Píše se v nerýmovaném jambickém pentametru, což znamená, že každý řádek má obvykle deset slabik a střídají se v něm přízvučné a nepřízvučné takty. 

Báseň se nerýmuje na koncích veršů, ale pod povrchem se skrývá formální rytmus, který nejlépe pocítíte, když ji budete číst nahlas. 

Slavná Hamletova sólovka je vynikajícím příkladem básně v blankversu: 

"Být, či nebýt - to je otázka.

Zda je ušlechtilejší trpět

Střely a šípy nehorázného štěstí..."

5. Limerick

Limerick je pětiřádková báseň s velmi specifickým rytmem a rýmovým schématem. Je krátký, úderný a často směšný. Díky krátkému formátu je ideální pro slovní hříčky nebo rychlou pointu.

Rýmový vzorec limeriku je AABBA a jeho rytmus je obvykle anapestické metrum, což znamená, že většina řádků má tři slabiky seskupené ve vzoru "da-da-DUM".

První, druhý a pátý verš jsou delší a rýmují se navzájem, zatímco kratší třetí a čtvrtý verš tvoří samostatnou rýmovanou dvojici.

Zde je klasický příklad limericku připisovaného Edwardu Learovi: 

Byl tam stařec s plnovousem,

Kdo řekl: "Je to tak, jak jsem se obával!

Dvě sovy a slepice,

Čtyři skřivánci a vrabec,

Všichni si postavili hnízda v mých vousech.

6. Óda

Tam, kde vás limerick rozesměje, se u ódy zastavíte a řeknete si: "Hm, takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel." Ódy jsou lyrické básně, které oslavují nebo se hluboce zamýšlejí nad osobou, předmětem, myšlenkou nebo okamžikem.

Slovo "óda" pochází z řeckého ōdē, což znamená "píseň." Ódy jsou často hudební.

Můžete napsat ódu na něco velkolepého, jako je svoboda, jak to dělali mnozí romantičtí básníci, nebo něco úplně všedního, jako Pablo Neruda "Óda na mé ponožky"

7. Elegy

Elegie je poezie pro smutek. Je to reflexivní, vážná báseň, která reaguje na ztrátu člověka, ale může také oplakávat ztracený čas, uvadající mládí nebo cokoli, co zmizelo a zanechalo za sebou stopu.

Mnohé elegie procházejí fázemi smutku, vzpomínání a často i určitého smíření nebo přijetí.

Tradiční elegie měly formální strukturu (např. střídání hexametru a pentametru ve staré řečtině), ale moderní elegie mají volnou formu. 

Dávají bolestem tvar, a tím nám připomínají, že v nich nejsme sami.

Zde je úryvek z W. H. Audena "Funeral Blues." Všimněte si, jak vyjadřuje zármutek v jeho syrové podobě: 

Zastavte všechny hodiny, odpojte telefon,

Zabraňte psovi ve štěkání pomocí šťavnaté kosti,

Utište klavíry a s tlumeným bubnováním

Přineste rakev, ať přijdou truchlící.

8. Akrostich

Akrostich je báseň, v níž první písmeno každého řádku hláskuje slovo nebo frázi ve svislé poloze. Dalo by se říct, že je to básnická křížovka, která se skrývá před očima.

Je v tom tichá elegance, když se vám podaří napsat něco smysluplného v takto omezeném rozsahu.

Zde je příklad akrostichu pro slovo "NADĚJE":

Vydržet, když jsou dny dlouhé,
Překonání pochybností, které vás táhnou ke dnu,
Sliby šeptané ve tmě,
I hvězdy září nejjasněji v tichu.

9. Ghazal

Ghazal (vyslovuje se guzzle) je druh poezie pocházející z perské a urdské tradice. Ghazal je jedním z nejznámějších druhů poezie v Asii, zejména v zemích, jako je Írán, Pákistán a Indie.

Ghazal se skládá ze samostatných dvojverší (dvouřádkových veršů), která jsou volně spojena náladou nebo tématem, nikoli nutně příběhem. 

Spojuje je opakující se slovo nebo fráze na konci druhého řádku každého kupletu a rým, který je těsně před ním. Vzniká tak jakási ozvěna, znovu a znovu.

Podívejte se na tento velmi zjednodušený příklad:

Mluvím o lásce, i když nikdy nezůstala, příteli.

Honím ducha toho, co nikdy neposlechl, příteli.

Vítr vyprávěl příběhy, které jsem se neodvážil slyšet,

Každý šepot se proměnil v ostří, příteli.

V tradičních ghazalech básník v posledním verši často uvádí své jméno nebo pseudonym, aby báseň byla hluboce osobní. 

Zde je příklad ghazalového kupletu v urdštině od slavného urdského básníka Mirzy Asadulláha Chána Ghaliba:

ہزاروں خواہشیں ایسی کہ ہر خواہش پہ دم نکلے

بہت نکلے مرے ارمان لیکن پھر بھی کم نکلے

Překlad: 

"Tisíce tužeb - každá z nich by mi mohla vyrazit dech,

Tolik tužeb se v něm zrodilo, ale řekl bych, že je jich stále málo."

Jak vybrat správný typ poezie

Teď, když znáte známé typy poezie, vím, že si kladete otázku: "Který z nich bych měl vlastně napsat?". Upřímně řečeno, je to básníkova verze pohledu na plný šatník a konstatování: "Nemám si co obléct".

Upřímně řečeno, poetickou strukturu si nevybíráte proto, že vypadá hezky na papíře. Vybíráte si ji proto, že odpovídá tvaru toho, co se snažíte říct.

Pokud jste posezení s příběhem, něco dramatického, možná trochu tragického, s postavami, zvraty a vlastním tepem, to do haiku nevtěsnáte.

To je úkol pro baladu, vyprávěcí báseň.

Pokud pracujete se syrovými emocemi zlomeného srdce, touhy, ztráty, měli byste se zaměřit na ghazal nebo elegii.

Chcete napsat něco chytrého nebo trochu sarkastického? Zkuste limerik nebo akrostich.

Když chcete něco opravdu oslavit (mimochodem, může to být i vaše ranní káva), napište ódu.

A pro chvíle, kdy se nacházíte v takovém zvláštním tvůrčím prostoru, kdy se vám nápady jen hrnou, ale nic se nechce rýmovat ani úhledně řadit, se vždy můžete opřít o volný verš.

Při výběru se řiďte tónem a záměrem. A vždy můžete napsat stejnou skladbu ve více formách, abyste zjistili, která z nich ji oživí.

Jak mohou nezjistitelné nástroje umělé inteligence pomoci básníkům

Psát poezii od začátku je krásné, ale také trochu kruté.

Začínáte jiskrou emoce nebo veršem, který se vám trefí do vkusu, a pak 45 minut hledáte slovo, které se dobře rýmuje s vaším tématem.

Jakoukoli formu umění, včetně poezie, lze pomocí nástrojů umělé inteligence zesílit.

A ne, nemluvíme o předání vašeho umění robotovi, ale spíše o sadě Nezjistitelné nástroje umělé inteligence které pracují jako váš asistent psaní s vaší vlastní kreativitou a vkusem.

Jednoduše otevřete Nezjistitelný AI Chat, dejte jí typ poezie, kterou chcete (řekněme "sonetová báseň o prvním středoškolském plese"), a přihoďte nějaký emocionální tón, tj. trapnost a vzrušení, které s tím souvisí.

Je také docela přirozené mít pocit, že některé verše v básních jsou příliš klišovité, těžkopádné nebo trapně nucené.

Na stránkách Nezjistitelný AI Paraphraser je přesně pro tyto chvíle stvořena. Můžete ho nakrmit frází a získat poetičtější, čistší verze, aniž byste se zbavili svého významu.

Na stránkách Nezjistitelné počítadlo slov AI umožňuje zadat verše a okamžitě získat počet slabik, což je pro strukturované básnické formy, jako jsou haiku a sonety, záchranou.

A konečně, pokud jste použili nástroje umělé inteligence k brainstormingu nebo přípravě básně, ale nyní ji posíláte do soutěže nebo do publikace, opravdu nechcete, aby byla označen detektorem umělé inteligence.

Použijte Detektor a humanizér umělé inteligence zkontrolovat, jak by vaše báseň dopadla na standardních platformách pro detekci umělé inteligence, a poté ji zlidštit.

Postará se o slovní vzory, které mohou vyvolat příznaky umělé inteligence, a zároveň zachovává duši a originalitu. 

Přejděte dolů a podívejte se, co umí náš detektor umělé inteligence a humanizér!

Časté dotazy o typech poezie

Závěr

Krása poezie spočívá v tom, že může mít stovky různých podob. A když se snažíte napsat báseň, neočekává se, že ji zvládnete najednou.

I ti nejlepší básníci se potýkají se správnými slovními spojeními a obrazy, než se jim podaří vytvořit něco, co je krásně zasáhne.

Nezjistitelná AI je vytvořen pro básníky, kteří chtějí pomocnou ruku, aniž by se vzdali svého hlasu.

Jeho sada nástrojů vám pomůže při skládání různých typů poezie a vyhlazování veršů, které nezní správně, počítání slabik pro strukturované formy a zlidštění návrhů s pomocí umělé inteligence.

Zkuste Nezjistitelná AI dnes.